Autor: Daniel Grimm, publikováno dne 8. 5. 2018
Chcete-li mě rovnou kontaktovat s dotazem či žádostí o konzultaci či právní zastoupení ve věci výživného využijte těchto kontaktů:
grimm@danielgrimm.cz
kancelar@danielgrimm.cz
telefon: 777 499 343
poptávkový formuláře zde
Obecně k vyživovací povinnosti
Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Tomu odpovídá vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti. Vyživovací povinnost vyplývá ze zákona, konkrétně z § 910 a násl. občanského zákoníku (OZ). Ustanovení § 910 OZ stanoví, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Při určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (§ 913 odst. 1 OZ).
Z uvedeného vyplývá, že výživovací povinnost není vázána pouze na rodiče. Za splnění podmínek má právo na výživné například i rodič vůči dítěti (zejména ve stáří) či prarodiče vůči dítěti.
Ve většině případů se však setkávám s výživným na nezletilé a občas i zletilé děti.
Jak je to tedy s výživným rodičů vůči dětem?
Životní úroveň dítěte má být v zásadě shodná s životní úrovní rodičů (§ 915 odst. 1 OZ). Jak jse již výše uvedl, povinnost platit výživné vyplývá přimo ze zákona. Rodič je proto povinen přispívat na výživu, i když mu to nebylo stanoveno soudem. Pakliže se rodiče dohodnout a dohodu plní, je vše v pořádku a není nezbytně nutné řěšit věc soudně. I v případě dobrovolného plnění je však možné nechat si dohodu schválit soudním rozhodnutím. Rozsudek o schválení dohody je exekučním titulem, což znamená, že v případě, že povinný rodič přestane výživné hradit, je možné podat exekuční návrh a vymáhat plnění vyživovací povinnosti v rámci exekuce.
Co když druhý rodič výživné neplatí?
Pokud jeden z rodičů odmítá platit výživné či se rodiče (popř. zletilé dítě a rodič) nemohou dohodnout na výši výživného, nezbývá než podat návrh na úpravu vyživovací povinnosti soudem. Soud zkoumá majetkové poměry rodičů, jakož i schopnosti, možnosti, odůvodněné potřeby a majetkové poměry povinného.
V případě zletilých dětí je možné požadovat výživné ode dne podání návrhu na stanovení výživného. U nezletilých dětí se lze domáhat i dlužného výživného za 3 roky zpětně ode dne podání návrhu.
Rozsah vyživovací povinnosti
Při určení rozsahu vyživovací povinnosti soudy vycházejí zejména z majetkovým poměrů rodičů.
U nezletilých dětí soud není vázán návrh účastníků a výživné může stanovit v menším i větším rozsahu. Ministerstvo spravedlnosti vydalo v roce 2010 orientační tabulky pro stanovení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem, z nichž soudy zpravidla vycházejí (byť jimi nejsou vázány).
Doporučená výše výživného je následující:
Kategorie Věk dítěte Procentuální rozmezí (z příjmů rodiče)
1. 0 – 5 let 11 – 15 %
2. 6 – 9 let 13 – 17 %
3. 10 – 14 let 15 – 19 %
4. 15 – 17 let 16 – 22 %
5. 18 a více let 19 – 25 %
Co když druhý rodič bezdůvodně nepracuje, aby se vyhnul výživnému?
Podle § 913 OZ „(p)ři hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.“
Pokud tedy rodič podá v práci výpověd s cílem vyhnout se placení výživného, příliš mu to nepomůže. Soud bude vycházet z příjmů v jeho tehdejším zaměstnání. Uvedené platí také v případě, že rodič bezdůvodně nepracuje (popř. pracuje „na černo“) nebo podniká, ale oficiální (přiznané) výdělky z jeho podnikání nedosahují takové výše, jaké by mohly dosahovat, kdyby se nechal zaměstnat v profesi, k níž má vhodné předpoklady (praxe v oboru, vzdělání apod.).
Rozhodnutí soudu
Nedohodnou-li se rodiče o výživném ani v rámci soudního řízení, určí výživné soud. Zároveň zpravidla rozhodne o dlužném výživném za dobu ode dne podání návrhu (u zletilých dětí) nebo až 3 roky zpětně ode dne podání návrhu (u nezletilých dětí) a povinnému uloží, aby toto dlužné výživné uhradil ve splátkách nebo jednorázově.
Rozsudek slouží jako exekuční titul.
Co když rodič neplatí ani přes rozhodnutí soudu?
Pakliže povinný rodič neplatí výživné vůbec nebo ve stanoveném rozsahu, nezbývá, než plnění vyživovací povinnosti vymáhat prostřednictvím soudního exekutora. Je zcela na uvážení oprávněného, služeb kterého exekutora využije. Seznam soudních exekutorů je dostupný na stránkách exekuční komory (zde). Exekutorovi podáte návrh na záhájení exekučního řízení a přiložíte rozsudek opatřený doložkou vykonatelnosti.
Následující kroky jsou již plně v kompetenci soudního exekutora, který postihne účty, příjmy a majetek povinného. Exekutor má možnosti, jak majetek povinného zjistit (čísla bankovních účtů, různých spoření, nemovitosti ve vlastnictví povinného či motorová vozidla).
Exekuce pozastavením řidičského oprávnění
Velmi efektivním způsobem exekuce pro dlužné výživné na nezletié dítě je pozastavení řidičského oprávnění. Exekutor vydá exekuční příkaz, jímž povinnému pozastaví řidičské oprávnění. Ten je povinen odevzdat řidičský průkaz, a zpravidla dokud dlužné výživné nezaplatí, nemůže řídit. Z praxe vím, že právě pozastavení řidičského oprávnění povinného rozhoupe k řešení celé situace.
Předběžná vykonatelnost
Rozsudek o stanovení výživného je předběžně vykonatelný. To znamená, že po jeho doručení účastníkům řízení, je možné podat rovnou exkuční návrh, a to i přesto, že povinný rodič podal odvolání. Není tak nutno vyčkávat rozhodnutí odvolacího soudu.
Běžné a dlužné výživné
Exekuci je možno vést jak pro dlužné výživné (tedy již splatné), tak i pro pravidelné výživné do budoucna. Exekutor pak vymáhá dluh na výživném a zároveň v každém měsíci i běžnou splátku výživného.
Jak je to s náklady soudního a exekučního řízení?
Ve věcech výživného se neplatí žádný soudní poplatek. V řízeních o výživném k nezletilým dětem nemá zpravidla žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (na právní zastoupení advokátem apod.). Odůvodňují-li to však majetkové poměry účastníka, může mu soud na jeho žádost ustanovit zástupce z řad advokátů. Náklady na takto ustanoveného zástupce hradí stát.
V rámci exekuce výživného by dle mého názoru (a zkušeností) měl exekutor náhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému přiznat. Jedná-li se vymáhání výživného k nezletilým dětem, nemůže exekutor požadovat zálohu na své náklad.
Trestně právní poznámka
Neplacení výživného se opravdu nemusí vyplatit. Trestní zákoník zná totiž přečin zanedbání povinné výživy. Podle § 196 trestního zákoníku:
„(1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.“
V případě, že se u povinného změnily poměry, a není schopen hradit výživné v plné výži, je důležité, aby hradil alespoň tolik, kolik mu jeho majetková situace umožňuje a zároveň, aby podal návrh na snížení výživného k soudu.
U uvedeného přečinu však existuje zvláštní forma účinné lítosti a soud řízení zastaví, uhradí-li povinný dlužné výživné nejpozději než soud prvého stupně začne vyhlašovat rozsudek.
Dotazy? Ptejte se…
Máte-li jakékoli nejasnosti či dotazy, kontaktujte mě na e-mailové adrese grimm@danielgrimm.cz nebo prostřednictvím formuláře (zde).
Chcete-li si sjednat schůzku můžete rovněž využít e-mail, formulář či mě kontkatovat telefonicky na tel. č. 777 499 343.
Mgr. Daniel Grimm, advokát