Autor: Daniel Grimm, publikováno dne 7. 5. 2018
Byť jsme jako řidiči sebeopatrnější, každému z nás se může stát, že zaviníme dopravní nehodu, při níž dojde ke zranění osob. Stačí malá nepozornost, přehlédnutí, oslnění sluncem či jiná nešťastná shoda okolností.
Pakliže se Vám tato nepříjemnost udála a nechcete se zabývat podrobnostmi, přeskočte v textu až na závěr stránky ke kapitole „Jak postupovat?“
Chcete-li mě rovnou kontaktovat s dotazem či žádostí o konzultaci využijte těchto kontaktů:
grimm@danielgrimm.cz
kancelar@danielgrimm.cz
telefon: +420 734 412 648
poptávkový formuláře zde
Dopravní nehoda
V tomto příspěvku se pokusím stručně (a zjednodušeně) shrnout možné trestně právní následky zavinění dopravní nehody.
Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku)
Samozřejmě, že né každé zavinění doprávní nehody má trestně právní dopad. Přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti se dopustí ten, kdo „jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona (…)“.)
Předpokladem trestní odpovědnosti je tudíž nedbalostní jednání spočívající v porušení důležité povinnosti řidiče uloženou zákonem a vznik újmy na zdraví. Ublížením na zdraví ve smyslu § 148 TrZ není každé, byť sebemenší zranění. Podle § 122 TrZ se ublížením na zdraví „rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření.“
K tomu, aby mohla být újma na zdraví v důsledku nehody podřazena pod § 122 TrZ je tedy nutné, aby zranění poškozeného vyžadovalo lékařské ošetření, a aby mu po delší dobu činilo takové obtíže, že má dopad na jeho obvyklý způsob života.
Za ublížení na zdraví z nedbalosti hrozí pachateli trest odnětí svobody až na 1 rok nebo zákaz řízení.
Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku)
Trestní zákoník však rozlišuje mezi „prostým“ a „těžkým ublížením na zdraví“. K těžkému ublížení na zdraví dojde tehdy, když pachatel svým jednáním způsobí poškozenému „těžkou újmu na zdraví“. Těžkou újmou na zdraví se dle § 122 odst. 2 TrZ „rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví: zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví.“
Za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti hrozí pachateli trest odnění svobody až na 4 roky nebo zákaz řízení. (V případě usmrcení z nedbalosti hrozí pachateli až 6 let odnění svobody nebo zákaz řízení.)
Jaký je rozdíl mezi těžkým a lehčím ublížením na zdraví?
Vyjma případů vyjmenovaných v příkladmém výčtu v § 122 odst. 2 (viz výše – zohyzdění, zmrzačení apod.) je rozhodnjící délka doby trvání poruchy zdraví. Na internetu se často dočteme, že za těžkou újmu na zdraví je považováno zranění, u něhož doba léčení překročí 6 týdnů. Doba léčení „lehčího“ zranění pak musí přesáhnout 7 dní, aby byla věc řešena v rámci trestního stíhání. Je-li doba léčení kratší, nejde o trestný čin, ale o přestupek. Tento závěr je však velmi zjednodušující a vždy bude rozhodující znalecký posudek, nikoli subjektivní pocity poškozeného.
Postup orgánů činných v trestním řízení
V prvé fázi prověřování policie zjišťuje nehodový děj, obstarává znalecké posudky a vysvětlení účastníků. Pakliže dospěje k závěru, že pravděpodobně byl spáchán trestný čin, zahájí trestní stíhání. Vzhledem k okolnostem může postupovat dvěmi způsoby.
Standardní postup
Sdělí podezřelému obvinění formou usnesení o zahájení trestního stíhání, proti kterému je přípustná stížnost do 3 dnů ode dne doručení. Sdělením obvinění začíná samotné vyšetřování, kdy policie obstarává důkazy použitelné před soudem, případně vyslýchá svědky a účastníky. Tato fáze končí možností prostudovat tretní spis a následným rozhodnutím státního zástupce, zda podá obžalobu či nikoli. Rozhodne-li se obžalobu podat věc bude projednána před soudem.
Zrychlené řízení
Zde policie nesděluje obvinění formou usnesení o zahájení trestního stíhání. Postačí, sdělí-li obviněnému na počátku prvého výslechu z čeho podezřelý a jaký je v jeho jednání spatřován trestný čin. Státní zástupce poté rozhodne, zda podá návrh na potrestání k soudu.
Trestní příkaz
V řadě případů lehčích doprávních nehod soud neproběhne hlavní líčení u soudu a soud rovnou vydá trestní příkaz, v němž obviněnému uloží trest. Předpokladem takového postupu je, že skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Soud pak může v příkaze uložit zejména podmíněný trest odnětí svobody v délce trvání maximálně 1 roku, zákaz řízení maximálně na 5 let a peněžitý trest.
Proti trestnímu příkazu je přípustný odpor, který musí obviněný podat u soudu do 8 dnů ode dne, kdy mu byl trestní příkaz doručen. Podá-li obviněný odpor, trestní příkaz se ruší a věc je projednána ve standardním hlavním líčení.
Podmíněné zastavení trestního stíhání
V případě dopravní nehody, kdy je zřejmé, kdo je viníkem a není pochyb o ublížení na zdraví, je možné docílit tzv. podmíneného zastavení trestního stíhání dle § 307 trestního řádu. Předpokladem je, že se obviněný plně dozná, nahradí škodu, kterou způsobil, případně učiní opatření k náhradě (oznámí škodní událost pojišťovně) a vzhledem k okolnostem případu a osobě obviněného lze považovat takové vyřízení věci za dostatenčné.
O podmíněném zastavení může rozhodnout státní zástupce nebo soud. Z mých zkušeností však vím, že státní zástupci této možnosti bez iniciativy obviněného sami od sebe nevyužívají.
Dojde-li k podmíněnému zastavení trestního stíhání, je obviněnému stanovena zkušební doba a přípradně další omezení či povinnosti (například zákaz řízení). Pokud obviněný po zkušební dobu vede řádný život a osvědčí se, věc končí a nebude před soudem projednána (obviněný nebude uznán vinným). Obviněný tak nebude mít záznam v trestním rejstříku. Jestliže však vzejdou pochybnosti o tom, zda obviněný vedl řádný život, může být trestní stíhání „znovu zahájeno“, věc bude projednána před soudem a obviněný pravděpodobně uznán vinným a bude mu uložen trest.
Podmíněné zastavení trestního stíhání je velmi prospěšným institutem, který může obviněnému pomoci vyhnout se odsouzení a negativním důsledkům s tím spojených (odnětí svobody, trest zákazu řízení, peněžitý trest).
Ačkoli soud může obviněnému v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního řízení trest zákazu řízení, není to pravidlem a za pomoci dobrého obhájce se může obviněný vyhnout i tomuto omezení.
Jak postupovat?
Byť jde o opravdu nepříjemnou a stresující zkušenost, snažte se zachovat chladnou hlavu. Vypovídejte až jak se uklidníte. Jste-li policií do výpovědi tlačení, přestože se necítíte dobře, můžete odmítnout vypovídat. Událost nahlašte pojišťovně.
Nemusíte se hned obávat, že Vám bude uložen trest odnětí svobody a zákaz řízení. Je-li Vám doručen trestní příkaz, máte právo proti příkazu podat odpor do 8 dnů ode dne doručení. Poté máte prostor promyslet si další kroky a případně zvážit, zda se nepokusit docílit podmíněného zastavení trestního stíhání.
Pakliže si sami nejste jisti tím, jak postupovat, konzultujte věc s advokátem a případně jej pověřte obhajobou. Vše potřebné za Vás zařídí advokát. Nemusíte se obávat, že Vás odměna za zastupování „zruinuje“. Již dávno neplatí, že jsou právní služby pro běžného smrtelníka finančně nedostupné. Seznam advokátů je dostupný na webu České advokátní komory www.cak.cz.
V případě Vašeho zájmu o mé služby mě můžete kontaktovat prostřednictvím e-mailu na adrese grimm@danielgrimm.cz nebo kancelar@danielgrimm.cz, na telefonní čísle 777 499 343 nebo prostřednictvím formuláře zde.
Mgr. Daniel Grimm, advokát