Vysvětlení podstaty rozsudku Městského soudu o zrušení opatření COVID a jeho důsledky na vymáhání náhrady škody

Nezařazené

Daniel Grimm, advokát

Dne 23. 4. 2020 Městský soud v Praze vyhověl návrhu kolegy Ondřeje Dostála a zrušil čtyři opatření Ministerstva zdravotnictví, která v důsledku pandemie COVID-19 omezila volný pohyb, maloobchod a poskytování některých služeb.

Premiér, zachránce? Aneb Mára na scéně

Předseda vlády Andrej Babiš se vytasil s očekávatelnou obranou, že nechápe, proč soud ruší opatření, která zachránila tisíce životů. Taková argumentace je ovšem zcela mimo. Bohužel, řada lidí jí věří. To mě přimělo k tomu, abych napsal tento článek.

Proč nelze obranu pana Babiše akceptovat? Protože je zavádějící!

Pouhá PR snaha odvést pozornost od podstaty problému a průšvihu, který vláda státu způsobila, což je dle mého za současného stavu zcela nemorální.

Městský soud de facto nic nezrušil

Městský soud neřekl, že by omezení nebyla na místě! Naopak! Z tiskové zprávy plyne, že si soudci jejich potřebu moc dobře uvědomují. Soud zcela správně dospěl k závěru, že opatření neměla být vydána Ministerstvem zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, ale vládou na základě krizového zákona (případně měla být lépe odůvodněna apod.). Proto dali vládě příležitost vše napravit a účinnost zrušení stanovil až k 27. 4. 2020. Opatření tak budou platit dále. Jen
o nich bude rozhodovat vláda nikoli Ministerstvo zdravotnictví.

Proč je důležité na základě jakého zákona jsou opatření vydávána? Vždyť nám to může být jedno… A nebo taky ne!

Jistě si vzpomenete, že v počátcích epidemie opatření vláda v režimu krizového zákona vydávala. Proč následně přesunula tuto kompetenci na Ministerstvo zdravotnictví?

Krizový zákon totiž obsahuje § 35 a § 36, který státu nařizuje nahradit škodu, kterou způsobil omezením vlastnického práva, uložením pracovních povinností a především, k níž došlo v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.

Ačkoli ministryně financí odmítala, že by podnikatelé mohli na základě těchto ustanovení žádat náhradu škody vzniklé v souvislosti s uzavřením provozoven, opak je pravdou. Vláda se tímto způsobem chtěla vyhnout povinnosti hradit škody podle § 35 a 36 krizového zákona. Rozhodování
o omezeních proto přesunula do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví, který s žádnou náhradou škody nepočítá.

Zdánlivě geniální krok se politické reprezentaci, jak vidno, příliš nevyplatil. A co je horší, příliš se nevyplatí především státu, tedy nám všem.

Městský soud totiž zcela správně konstatoval, že postup vlády, resp. Ministerstva zdravotnictví, je nezákonný. I v době mimořádných povinností musí vláda ctít vládu práva a šetřit smyslu a podstaty základních práv a svobod (čl. 4 odst. 4 Listiny)!

Výborně!

A proč si tedy vláda zavařila ještě víc?

Protože založila odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Předpokladem uplatnění náhrady škody na základě zákona č. 82/1998 Sb., je, aby bylo nezákonné rozhodnutí zrušeno, což se stalo. Podmínka pro uplatnění nároku na náhradu škody ze strany podnikatelů je splněna.

Pokud tedy bylo dříve (snad) sporné, zda se mohou podnikatelé domáhat náhrady škody podle krizového zákona, vláda věc vyřešila tím, že založila odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb., o níž patrně nebude sporu.

Zjednodušeně řečeno, vláda se snažila podnikatele tak dlouho přechytračit, až přechytračila sama sebe. Geniální řešení!!! Ukázkové podřezání si větve. Holt, asi karma!!!

Stále jsme právní stát, díky bohu! Nebo spíš, díky soudu! A to je mnohem víc než jakékoli náhrady škod.

Soud se v tomto případě zcela jednoznačně postavil za vládu práva a právní stát. Dal jasný signál, že ani za mimořádné, nouzové, situace si politici nemohou dělat co chtějí. Musí respektovat ústavní pořádek, zákony, lidská práva. Jistě, mohou a měly by lid chránit i za cenu omezení základních svobod a velkých ztrát, leč vždy musí postupovat v souladu se zákonem. Šetřit podstatu a smysl lidských práv. Další skvělá zpráva je ta, že se lze dovolat ochrany právního státu. Za to náleží senátu soudce Štěpána Výborného obrovský dík!!!

Solidarita? Ano, ale co je příliš…

Bohužel na nekompetentnost odpovědných vládních činitelů a jejich pokus se všemi vyběhnout, doplatíme všichni. Lze předpokládat, že se podnikatelé pustí do vymáhání škod. Zcela po právu. Vláda jim to velmi zjednodušila.

Nutno říct, že v počátcích jsem byl k požadavkům na náhradu škod zdrženlivý, neb je pravdou, že bychom měli být do jisté míry solidární. Vidím-li však ten amatérismus, absenci jakékoli koncepce říkám si, že jim to patří. Ono, jedna věc, je mít epidemii pod kontrolou. To se podařilo zajisté
i díky opatřením. Na druhou stranu, chaos, s jakým vláda postupuje likviduje ekonomiku, zejména střední třídu. 

Přáli jste si platit vespolek? Dobrá, přinesu účet…

Zákon č. 82/1998 Sb., obsahuje ještě jedno hezké ustanovení. Jedná se o § 16, který říká:

„Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.“

Co říkáte, dal by se využít? 🙂

Rozvod manželství

Rozvod manželství

Nezařazené

Bohužel, v životě nastávají chvíle, kdy nastal čas rozejít se s člověkem, s nímž jsme sdíleli společný život a rozhodli se vstoupit do manželství.

Je to smutná událost, ale mnohdy nevyhnutelná. A bolestivá. Bolestivé je samozřejmě i řešení administrativních záležitostí spojených s rozvodem. Pakliže jste se opravdu rozhodli manželské soužití ukončit, je rozvod nezbytným krokem, který je nutno učinit.

Jak se rozvést „v klidu“ (nesporně)?

Záleží na tom, nakolik jste schopni s parnerem či partnerkou komnunikovat.

Ideální variantou je samozřejmě nesporný rozvod, na kterém se dohodnete. Soudní stání je v takovém případě pouze formalitou, leč aby tomu tak bylo, je nutno soudu doložit určité lisitny.

Jaké podmínky musíte splnit, aby došlo k nespornému rozvodu?

Pokud druhý manžel s rozvodem souhlasí, sepište návrh (žalobu) na rozvod manželství. Aby mohl soud přistoupit k tzv. „nespornému rozvodu“, tzn. abyste se v soudní síni zdrželi co nejkratší dobu…

  • musí manželství trvat nejméně rok a 6 měsíců spolu již nežijete,
  • máte-li nezletilé děti, dohodněte se na úpravě poměru k nezletilým dětem a podejte návrh na schválení dohody rodiču ve vztahu k dětem,
  • uzavřete dohodu o úpravě majetkových poměrů a vyřešte své bydlení na dobu po rozvodu.

Budete tedy potřebovat celkem 3 listiny.

  • Návrh na schválení dohody rodičů o úpravě poměru k nezletilým dětem
    • Právě tato podmínka v praxi přináší nejvíce problémů a bohužel se mnohdy úkaže jako nesplnitelná.
    • Rozumný rodič si přeje, aby byly děti rozvodem co nejméně zasaženy. Je proto i v jeho zájmu dohodnout se s druhým rodičem na tom, jak to bude s dětmi po rozvodu.
    • Je třeba si uvědomit, že druhý rodič má stejné právo na styk s dětmi jako Vy. Děti zároveň potřebují druhého rodiče. Ačkoli se můžete cítit ukřivděni, není to důvod, abyste otci/matce, ale předcevším dětem, upírali právo vídat se s tím druhým. Nemyslete jen na sebe. Uvědomte si, že celá záležitost je nepřijmená pro všechny zúčastněné. Zahoďte své ego a myslete na děti!!! Na jejich blaho a touhu mít oba rodiče.
    • Dohodněte se proto na pravidlech styku s dětmi a na výši výživného. Pokuste se vnímat věc očima toho druhého a také dětí.
    • Oslovte orgán sociálně právní ochrany dětí (na místním obecním úřadě). Může Vám pomoci se dohodnout.
    • Dospějete-li k dohodě, sepište ji a podejte návrh k soudu na její schválení.
    • Pokud dohoda neodporuje zájmu nezletilých dětí, soud dohodu schválí.
    • Po právní moci rozsudku o schválení dohody se otevírá cesta k rozvodu.
  • Dohoda o uspořádání majetkových poměrů a bydlení na dobu po rozvodu
    • I zde v praxi nastávají komplikace a po právní stránce se jedná o velmi komplikované spory.
    • Podstatou dohody je vypořádat majetek, který spadá do společného jmění manželů.
    • Dohoda má vždy přednost před zákonem. Jak si uspořádáte majetkové poměry je čistě na Vás.
    • Zohledněte, nakolik se druhý z manželů zasloužil o společné jmění, ALE…
    • Nezapomeňte na to, že i péče o dítě a domácnost je důležitá a srovnatelná s „vyděláváním peněz“.
    • V dohodě určete, který majetek připadne tomu kterému z manželů. Nezapomeňte na úspory a peníze na účtech. Byť jsou účty vedeny na jméno jednoho z Vás, prostředky na nich spadají do SJM. Stejně tak je tomu se spořením.
    • Pokud máte v SJM nemovitosti, je třeba je specikovat tak, aby vše prošlo přes katastrální úřad. I drobná, formální vada, může vést k zamítnutí návrhu.
    • Vlastníte-li nemovitosti, je třeba podat katastrálnímu úřadu návrh na vklad změn, a to do 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Dokud KÚ vklad neprovede, není změna účinná a po uplynutí této lhůty se stáváte podílovými spoluvlastníky.
    • Vypořádejte i dluhy. V případě zajišténí zástavním právem, kontaktujte banku.
    • Dohodněte se, kde kdo bude bydlet.
    • Nezapomeňte na dohodě ověřit podpisy.
  • Návrh na rozvod manželství
    • Pokud jste se dohodli na úpravu styku s dětmi a úpravě majtekových poměrů, jedná se o nejjednoduší část.
    • V žalobě stručně vylíčíte důvody rozpadu Vašeho vztahu (vzájemné odcizení apod.).
    • Uvedete, že manželství trvalo minimálné rok a šest měsíců spolu nežijete.
    • Oba se k návrhu připojíte (podepíšete).
    • Sdělíte soudu, že jste podali návrh na schválení dohody o úpravě poměrů k dětem a připojíte dohodu o majetku s ověřenými podpisy.
    • Samotné jednání o rozvodu by měla být formalita. Soudce se Vás dotáže, zda na návrhu trváte a považujete uvedené skutečnosti za nesporné. Pokud potvrdíte, že ano, nemělo by to trvat déle, než 10 minut.
    • Soud vyhlásí rozsudek. Můžete se vzdát práva na odvolání.
    • Doručením nabude rozsudek právní moci, a jste rovedeni.
    • Po právní moci rozsudku o rozvodu manželství je všemu konec.
    • Pokud jste však vlastnili a vypořádávali nemovitosti, musíte podat návrh na vklad změn k nemovitostem příslušnémnu katastrálnímu úřadu.

Byť ustanovení občasnkého zákoníku (§ 757) působí poměrně jednoduše, jak už to bývá, je třeba dostát výše uvedeným formálním požadavkům.

Jak to probíha?

Nevíte-li si rady, nebo nechcete-li se přípravou listin zatěžovat, konaktujte nás.

Sejdeme se. Na úvodní schůzku si přinesete oddací list, rodné listy dětí a údaje o majetku.

Nemáte-li příliš času, pošlete nám podklady mailem.

Přípravíme nezbytné listiny, které Vám zašleme k případným připomínkám. Jakmile bude vše hotovo, podáme je příslušnému soudu.

Máte-li nezletilé děti, rozhodne soud nejprve o schválení dohody o úpravě poměrů. Po právní moci rozhodnutí bude nařízeno jednání o rozvod manželství. To bývá zpravidla (v případě nesporného rozvodu) formalitou.

Po rozvodu manželství podáme příslušný návrh na vklad změn vlastnického práva do Katastru nemovitostí. (V případě zajištění úvěru zástavním právem pro Vás připravíme žádosti pro banku).

Kolik to stojí?

Ať už se rozhodnete připravit vše svépomocí nebo využít advokáta, vždy zaplatíte soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč za návrh na rozvod. Návrh na schválení dohody o dětech je od soudního poplatku osvobozen.

Vlastníte-li nemovitosti, je třeba počítat rovněž se správním poplatkem katastrálnímu úřadu ve výši 1.000,-Kč.

V případě, že nevlastníte nemovitosti, zpracujeme Vám vše potřebné za 11.000,-Kč. (V ceně nejsou zahrnuty soudní a správní poplatky).

Pokud nemovitosti vlastníte a není jich více než 5, zpracujeme veškeré listiny za 14.000,-Kč. (V ceně nejsou zarnuty soudní a správní poplatky).

U více než 5 nemovitostí máte 5 nemovitostí v častce 14.000,-Kč. Za každých dalších 5 nemovitostí si účtujeme částku 700,-Kč. (V ceně nejsou zahrnuty soudní a správní poplatky).

Kontaktujte nás!

Máte otázky, na které jsme Vám neodpověděli?

Chcete využít našich služeb a rozvést se „v klidu“?

Napište nám e-mail na e-mailovou adresu grimm@danielgrimm.cz, případně volejte na telefonní číslo 777 499 343.

Uvědomujeme si, že rozvod bolí. Naším záměrem je Vám v této tězké situaci pomoci.

Mgr. Daniel Grimm, advokát

Daně: Do základu daně z nabytí nemovitostí nelze započítávat DPH

Daně: Do základu daně z nabytí nemovitostí nelze započítávat DPH

Nezařazené

Nejvyšší správní soud ve svém nedávném rozsudku (č. j. 4 Afs 88/2017-35) odmítl dosavadní praxi finanční správy, kdy správce daně při vyměřování daně z nabytí nemovitostí vycházel ze sjednané ceny včetně DPH. Pakliže jste odvedli daň stanovenou z kupní ceny včetně DPH, můžete mít nárok na vrácení přeplatku.

Spor o stanovení základu daně z nabytí nemovitostí, je-li poplatníkem daně převodce, který je plátcem DPH

Finanční správa doposud zastávala názor, že podle § 13 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí se „sjednanou cenou“ (základem daně) pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí „úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci včetně DPH.“ Při výpočtu daně z nabytí nemovitostí tak finanční úřady vycházely z celkové kupní ceny včetně DPH. Takový postup však nyní odmítl Nejvyšší správní soud.

Argumentace finanční správy

Finanční úřad (resp. Odvolací finanční ředitelství) vycházelo z důvodové zprávy k § 13 zákonného opatření, dle níž „sjednaná cena je celkovou cenou včetně daně z přidané hodnoty“. K tomuto názoru se přiklonil i Krajský soud v Českých Budějovicích a žalobu obce Střelské Hoštice, která praxi finanční správy napadla u soudu, zamítl. Obec však podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který jí dal nakonec zapravdu.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí opřel mimo jiné o nález Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2003, sp. zn. IV. ÚS 500/01, dle nějž „(j)e-li jednoznačně poplatníkem daně z převodu nemovitostí převodce a předmětem daně je úplatný převod nemovitostí a úmyslem zákonodárce je zatížení hodnoty převáděné nemovitosti, tedy převodcem dosažený finanční výnos z prodeje nemovitosti, příp. dosažitelný finanční výnos, je-li dohodnutá cena nižší než zjištěná, pak musí být ocenění vztaženo ke konkrétní převáděné nemovitosti, která je ve vlastnictví toho, kdo je poplatníkem daně, a musí být i při tomto ohodnocení nemovitostí vzat v úvahu právní stav nemovitosti u převodce, nikoli nabyvatele“.

Podle Nejvyššího správního soudu nelze za součást finančního výnosu ve smyslu shora uvedeném považovat DPH, které bylo součástí kupní ceny nemovitosti. Hodnota DPH totiž není součástí finančního výnosu plátce. Pakliže tedy v daném případě připadají v úvahu dva výklady zákonného opatření, je nutné dát přednost „tomu z nich, který je ve prospěch soukromé osoby, a to přesto, že se v daném případě nepochybně jedná o výklad jdoucí proti základním strukturálním principům a ekonomickým funkcím daně z přidané hodnoty a stěžovatel neodůvodněně zvýhodňují oproti jiným plátcům DPH.“ (srov. např. 7 Afs 54/2006-155) DPH proto nelze zahrnout do základu daně z nabytí nemovitých věcí.

Vrácení daně (?)

V případě již ukončených daňových řízeních, u nichž dosud neuplynula lhůta pro stanovení daně, může poplatník podat dodatečné daňové přiznání a zažádat o vrácení přeplatku na dani. U dosud neukončených řízení správce daně vyměří daň podle citovaného rozsudku. (srov. Tisková zpráva ze dne 24. 11. 2017 dostupná zde.)

Stanovení daně v případech, kdy je poplatníkem nabyvatel

Dle tiskové zprávy „(p)ravidlo, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí se nezahrnuje DPH, bude Finanční správa nově aplikovat nejen na případy, kdy je poplatníkem daně převodce (nejčastěji prodávající), ale i na případy, kdy je poplatníkem daně nabyvatel (nejčastěji kupující).“

Pomoc při vrácení přeplatku daně

Nevíte-li si rady, jak postupovat, aby Vám daň byla vrácena, kontaktujte nás na telefonní čísle 777 499 343, e-mailem (kancelar@danielgrimm.cz) nebo prostřednictvím kontaktního formuláře.

V Ostravě dne 29. 12. 2017

Mgr. Daniel Grimm, advokát